Od „nejsem dost dobrá“ k „nejsem tak dobrá“

K tomuto článku mě inspirovalo velké množství konzultací a načítání z kolektivního vědomí. Dříve, hlavně ženy, jsme v sobě měly ukotvený vzorec „nejsem dost dobrá“ aneb, musím uklízet, oblékat se, splňovat požadavky druhých, ABYCH si zasloužila jejich lásku.

Práce na sobě, proměny na úrovni Duše i kolektivního vědomí nás přenesly z myšlení méněcennosti do myšlení srovnávání se. Velmi často se ženy přistihují při tom, že se srovnávají s druhými ženami, nebo dokonce i muži. Hledání rovnováhy a vyvážení vnitřního muže a vnitřní ženy je velmi dlouhý proces, který rozkrývá nejrůznější stinné stránky naší osobnosti, což může být rozhodně velmi matoucí a působí nám to velkou nejistotu. Poznávání vlastních kvalit se pak velmi často odehrává na úrovni „srovnávání se“.

Uvědomění, že se nemusíme srovnávat s druhými proto, že jsme každý/každá individuální bytost se svou vlastní cestou, nás však přivádí ke srovnávání se s představou o sobě samých – jací si přejeme být. Všechno toto srovnávání pak pojmenováváme v okamžicích – „chtěla bych jíst ještě zdravěji než dnes“, „chtěla bych zhubnout“, „chtěla bych mít více času na svého partnera“, „chtěla bych mít více času sama pro sebe“ aneb „CHTĚLA BYCH BÝT JINÁ, NEŽ JSEM“.

V rámci našeho vývoje je v pořádku někam směřovat, měnit své návyky a postupně proměňovat život k vyrovnanějšímu, klidnějšímu a harmoničtějšímu – což rozhodně může být změna stravování, přerovnání priorit, jiná časová organizace nebo třeba zařazení cvičení do každodenního režimu. Každá tato změna je krokem k vašemu snu.

Je však velký rozdíl, kdy na sebe nakládáme víc a víc podmínek o tom, jak dosáhnout šťastného života, které vás stresují a neumožňují vám užívat si a milovat každý krok na cestě k vlastnímu snu. Sny nepadají z nebe, jsou to cíle, které jsou současně cestou.

A tak více než jindy je třeba si uvědomit, že životní změny je třeba dělat s lehkostí a radostí. Nechat svého vnitřního kritika, aby neřídil vaše myšlenky, ale nechat své srdce naplnit vděčností za to, že jste se rozhodli tuto cestu jít. Nebojte se milovat sami sebe už teď právě v tom okamžiku, ve kterém se nacházíte. Je v pořádku, že za nějaký čas budete zažívat své hodnoty ve větší hloubce. A je v pořádku směřovat dál k cíli, který si přejete.

Každý krok je však důvodem k vděčnosti a radosti. Lehkost a radost je při změnách to, co nám umožňuje nad sebou nedržet ten bič, kterým se sami praštíte, když máte pocit, že nejste TAK DOBRÉ, JAK SI SAMI PŘEJETE. Věřte tomu, že je třeba zvolnit. Že zde není žádné AŽ BUDU NĚJAKÁ, ale že je tu TEĎ JSEM TAKOVÁ. Vždy budeme směřovat k dalším ideálům toho, jací chceme být, je to přirozený vývoj každého z nás. Ať se budeme vyvíjet kamkoliv a kdykoliv, vždy se můžeme mít rádi/rády už teď a ta cesta pro nás bude daleko snazší.

Lehkost a radost přináší naplnění, po kterém toužíme, ať už jsme kdekoli, kdykoli a s kýmkoli.

Milujte se. Teď a tady. Ne, až budete takové, abyste se mohli milovat. Nehodnoťte sami sebe. Bezpodmínečnost k sobě samým je láska, kterou necháváme skrz sebe plynout a skrz ní tvoříme.

Krásné dny a proměny plné radosti a lehkosti.

Petra Marie Keyrin

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.